Platinum
Virgin Records Ltd.
1979
|
Zvýšení Mikovi osobní průbojnosti, které bylo důsledkem právě absolvovaného kurzu, se u Mika projevilo
i ve tvorbě hudby. Ihned po kurzu nahrál singl Guilty, nesoucí se v rytmu diskotékové hudby a následně Platinum. Platinum je jedno
z těch zlomových alb, oddělujících od sebe období jeho hudební tvorby. Oproti předchozím kompilacím symfonického charakteru byl nyní počet
dlouhých instrumentálních skladeb snížen ze dvou (či ze čtyřech v případě Incantations) na jednu, takže zaplňoval jednu stranu LP. Na druhé straně
se potom nacházely kratší instrumentálky a zpívané písně. Dlouhá instrumentálka Platinum je rozdělena do čtyřech dalších podčástí, přičemž poslední
nazvaná North Star/Platinum Finale je výtažkem z kompozice North Star od amerického autora Philipa Glasse, který skládá především nekonvenční
minimalistickou hudbu. Skladba Sally, která byla Oldfieldovým svérazným vyznáním lásky, byla vylisována jen na prvních asi 30.000 kusů desek.
Poté, co si šéf Virginu, Richard Branson, poslechl Platinum, označil Sally za příliš nespoutanou s tím, že se musí vyměnit. Dodatečně
byla tedy nahrána skladba Into Wonderland, která začíná stejným hudebním motivem, ale následující část je už úplně jiná. Při spěšné výměně ovšem
vznikl zmatek, který navíc umocnilo to, že ne všichni zaměstnanci Virginu rozeznali tyto dvě skladby od sebe, a proto se objevily verze, kde je nahrána Sally
a na etiketě a obalu je také správně uvedena, dále verze kde je nahráno a správně uvedeno Into Wonderland, ovšem také edice, kde je nahráno Into Wonderland
a napsáno Sally. Posledně jmenovaný případ se týká také všech verzí alba Platinum, vydaných na CD (včetně nejnovějších remasterů). Na všech je uvedeno Sally,
ačkoliv ho ani jedna z nich neobsahuje. Veselá instrumentálka Punkadiddle byla (jde pouze o mou domněnku - pozn. Taurus2) možná Oldfieldovým výsměchem punku, protože
po rozložení názvu zbydou dvě anglická slova - prvním je punk a tím druhým diddle, tedy něco jako ošulit, podvést, flákat se nebo ještě jeden výraz, který sem raději uvádět
nebudu. Rozdíl v časech skladby Punkadiddle byl způsoben tím, že po odstranění Sally z ní byla část (50 sekund - jde pravděpodobně o nahrávku z koncertu vloženou přímo do alba) přiřazena k Punkadiddle, proto je Punkadiddle na edicích
obsahujících Into Wonderland o 50 sekund delší. I Got Rhythm je Oldfieldovou verzí známé písně z pera George Gershwina.
Vydáno: 23. listopadu 1979
Vydavatel: Virgin Records Ltd.
Původní edice: LP Virgin V2141 (1979), CD Virgin CDV 2141 (1984)
Remasterovaná verze: CD Virgin MIKECD7 (2000)
Nejlepší umístění v žebříčku prodejnosti alb: Velká Británie - 24. místo (prosinec 1979)
Hudba: Mike Oldfield, kromě Platinum Part 4: North Star/Platinum Finale (Philip Glass) a I Got Rhythm (George Geshwin)
Produkce: Tom Newman
Hudební režie: Kurt Munkacsi a Tom Newman za asistence Richarda Mainwaringa a Renate Blauel
Mike Oldfield: elektrické a akustické kytary, piáno, syntetizátor, vibrafon, marimba a vokály
Pierre Moerlen: bubny, vibrafon
Alan Schwartzberg a Maurice Pert: bubny
Niel Jason, Hansford Rowe a Francisco Centeno: baskytary
Nico Ramsden: klávesy, vokály (Sally)
Peter Lemer: klávesy
Demalza: gongy
Wendy Roberts: vokály (Into Wonderland a I Got Rhythm)
Sally Cooper: Tubular Bells
Peter Gordon a Michael Riesman: aranžovali trumpety
David Bedford: aranžoval vokály
Nahráno ve studiích Electric Lady & Blue Rock v USA a Througham, Denham a The Manor ve Velké Británii, sestříháno ve studích AIR.
|
|
