Stručný obsah románu The Songs of Distant Earth od Arthura C. Clarka
autor: Pieta
(článek bude autorem ještě upraven do finální verze)

  Vědci zjišťují, že Slunce během několika následujících století exploduje a po tomto mohutném výbuchu se promění v bílého trpaslíka. Ve zbývajícím čase dochazí k masovému exodu ze Země k mnoha blízkým hvězdam, u nichž vime, že se v jejich soustavách nacházejí planety. Vzhledem k nepřekročitelnosti rychlosti světla trvají ovšem cesty nesmírně dlouho.
  Na planetu jménem Thalassa dorazila pred třemi sty lety prvni lod a vyložila svůj náklad, především lidské zárodky. Na planetě, jejíž povrch je z naprosté většiny tvořem mořskou hladinou, se na omezenem prostoru pomalu rozvíjí lidská civilizace. Svět je podobný ráji, žije v pomalém, pohodlném a příjemném tempu. Na místě prvního přistání (First Landing) stojí trup kosmicke lodi jako pamatník.
  Na oběžnou dráhu Thallasy přilétá Magellan, obří loď mířící k Magellanovu mračnu, jenž je jednou z posledních lodí, které ze Země odletěly. Pohybuje se značnou rychlostí a proto potřebuje ochranu proti prachovým částicím, s nimiž se průběžně sráží (vzhledem k rychlosti jsou zrnka prachu nebezpečná). Ochranu jí poskytuje štít vytvořený z ledových bloků, sestavený před přídí lodi. Ten se však během dosavadní cesty již opotřeboval a je třeba ho nahradit. Jako místo zastávky byla zvolena právě Thalassa.
  Mezi lodí a planetou jsou navázány přátelské styky, začíná stavba nového štítu. Někteří obyvatelé planety mají možnost prohlédnout si loď; jde o kolos, v nemž spí milión lidských duší se zpomalenými biorytmy.
  Na planetě, jejíž původní životní formy života již působením pozemskym organismů vymřely, se začínají na moři ztrácet bóje a lana vypadají jako uříznutá. Ve spolupráci s posádkou Magellanu je spuštěna sonda, která nalézá podmořskou civilizaci tvorů, podobných krabům, kteří jsou zjevně inteligentní, pěstují rostliny a staví budovy. Bóje kradli proto, že je to snadný zdroj jinak nedostupného kovu.
  Stavba nového štítu je hotova, obyvatelé planety se s posádkou loučí velkým koncertem a Magellan odplouvá dál vstříc svému vzdálenému cíli. Život na planete se vrací do ne tak zcela stejných koleji. Jak by mohl, když zjistili, že tu nejsou sami...
A co si představit pod jednotlivými názvy skladeb?

In The Beginning: Na počátku ... snad netřeba vysvětlovat.
Let There Be Light: Budiž světlo ... opět netřeba výkladu.
Supernova: Slunce vybuchuje a z kamer umístěných na povrchu Země se k odlétajícím kosmickým lodím dostávají poslední záběry zemského povrchu - Řím, Himaláje, Eiffelovka, všechno taje pod přívalem žhavé sluneční hmoty.
Magellan: Majestatní kolos odplouvající vstříc svému vzdálenému cíli.
First Landing: K modré, člověkem nikdy nenavštívené planetě se snáší kosmická loď s lidskou posádkou.
Oceania: Modrý ráj s mírným počasím a příjemnými teplotami aneb malý svět s několika ostrůvky. Prostě Oceánie.
Only Time Will Tell: Pouze čas ukáže. To se může týkat vícero věcí. Přesně nevím.
Prayer For The Earth: Vzpomínky na zničený svět, jehož zbytky teď plují vesmírem jako oblak chladného prachu.
Lament For Atlantis: Nejsem si příliš jistý, snad varianta na předchozí téma.
The Chamber: Obrovská místnost tahnoucí se do nedohledna. Je plná hibernačních komor, ve kterých spí cestující Magellanu svým 'věčným' spánkem.
Hibernaculum: Otvorem v krytu komory je vidět obličej spícího. Bezstarostný, neměnný, věčný.
Tubular World: Magellan - svět sám pro sebe - obrovský válec visící nad oceány překrásné planety. Uvnitř toho kolosálního trupu se nachazí nespočet chodeb, skladišť, ubikací, ale zejména výše zmíněný The Chamber.
The Shining Ones: Nevím.
Crystal Clear: Nevím, vzdávám se.
The Sunken Forest: Podmořská plantáž řas, pomalu a důstojně se vlnících v proudech vody, zatimco mezi nimi proplouva sonda.
Ascension: Poslední sbohem.
A New Beginning: Zatímco Magellan mizí do hlubin kosmu, domorodci žijí dál svým stylem života. I když kdoví, zda jej nebudou muset změnit...