Planeta Oldfield je docela dobré místo k životu |
zdroj: Mf Dnes, 26.7.1999 - autor: Vladimír Vlasák |
Do hlavního města přijel Mike Oldfield z Drážďan těsně před sobotním koncertem. Nebyla v tom žádná cestovní komplikace, ale zvědavost. "Chtěl jsem si Drážďany prohlédnout. Na Prahu si udělám čas až v neděli," řekl novinářům, pro které uspořádal rychlou tiskovku. V letech 1973 až 1978, kdy vydal své nejlepší tituly Tubular Bells, Hergest Ridge a Ommadawn, se Oldfield stranil veřejnosti a nekoncertoval. Příčinou byla nesmělost, již dlouho překonával terapeutickým tréninkem. Jakoby zakřiknuté, neprůbojné vystupování už asi Oldfieldovi nikdo neodpáře, i když hudebník pro ně žádné důvody nemá: hraje na desítky nástrojů a prodal čtyřicet milionů desek. Už v roce 1981 se jeho heslo ocitlo v prestižní britské encyklopedii Who Is Who (Kdo je kdo), kde byl dosud z rockových hudebníků zapsán jen Paul McCartney. Oldfield má cenu Grammy a je čestným občanem Londýna... Až když se v rálně-socialistickém salonku Sportovní haly rozhovořil a zapálil si cigaretu, zmizely poslední stopy Oldfieldova neklidu. Z legendy se stal sdílný společník, možná strýc odvedle, jenž se pochlubil rodinným sídlem u Londýna, domem na španělské Ibize, který chce ovšem prodat, a pěti dětmi. Dvě dcery vzal s sebou na turné, hned na ně také zavolal a otcovsky se jimi pyšnil. "V závěru koncertu přijdou a buší se mnou do zvonů," prozradil Oldfield. Naučil se žít s kolosálním debutem Tubular Bells, který je jeho nejlepší a dosud nepřekonanou deskou. "Rozvíjel jsem ji dál, i když mi vadilo, že lidé každé další album srovnávali s Tubular Bells," řekl. V současné době chystá projekt, který nazývá Milenium Bell. "Pokusím se zachytit motivy z různých dob: Ježíše, staré Řecko, dobytí Jižní Ameriky Španěly, krále Artuše, objevení Ameriky, éru otrokářství, chicagské gangstery i přistání na Měsíci," vypočítával Oldfield. Pestré instrumentální motivy prý budou směřovat ke zvonu milénia, jehož zvuk vytvoří syntezátory Roland. Za šestadvacet let skládání vydal takřka každý rok jedno album. Když hledal skladby pro současné koncerty, zvolil nejoblíbenější kousky. Vybral jsem starší i čerstvé věci, které jsem seřadil tak, aby se publikum uvolnilo a vystoupení plynulo do finále. Příprava koncertu je designérská práce," dodal Oldfield. Dvojici skladeb Man On The Rain a Shadow On The Wall nikdy nezahraje na jednom koncertu. "Uvedeme buďto jednu, nebo druhou," vysvětlil Oldfield. Píseň Man In The Rain (Muž v dešti), kterou v Praze nezahrál, napsal po rozchodu s bývalou manželkou, s níž má dvě děti. "Když skladba vznikala, byla to pro mne těžká doba rozhodování. Představoval jsem si Humphreyho Bogarta, jak stojí v dešti. Píseň mi pak dlouho ležela v šuplíku," řekl Oldfield o své inspiraci. Jeho nejoblíbenějším nástrojem jsou kytary. "Nástroje jsou napojeny na elektronický systém, díky němuž zní jako harfa nebo flétna. Mají zvuk, který zrovna potřebuji," vysvětlil Oldfield, po kterém astronomové pojmenovali jednu planetku. "Je to vlastně velký kus kamene, asteroid o šířce pěti kilometrů. Někdy mám sen, že nepocházím z téhle planety, a tak si říkám, že moje planetka může být docela dobré místo k životu," zažertoval před koncertem Oldfield. |