Guitars

zdroj: Big Beng 24/99 - autor: David Drozda

Jeden z géniu poprockové scény, kytarista a zpěvák Mike Oldfield, v současné době přichází ke svým věrným s čistě instrumentálním albem Guitars.    Jak název napovídá, z Mikeovy strany se jedná o poklonu nástroji, který mu pomáhá zhudebňovat pohledy do krajin, popisovaných štědrými múzami. V bookletu je napsáno, že vše, co na desce uslyšíme, je zahráno vyhrádně na kytary. Kytary jakkoliv modulované, zkreslené či jinak pokroucené. To znamená, že až zaslechneme tóny trubky, flétny, dunění blan, žbluňky pekusí nebo syky hi-haty, nemáme si ani na chviličku myslet, že jsou pravé.    Jak bylo uvedeno v úvodu, Oldfield je velikáném poprockové scény. Tato deska ovšem s poprockem mnoho společného nemá. Je spíše kolekcí experimentů a to nejen se zvuky, ale také s harmoniemi. Lišácky jim byly povětšinou ponechány charakteristické 'oldfieldovské' zvuky. Jejich zakřivení je však mnohdy velice 'neoldfieldovské'. Občas připomíná spíše zkušebnové demonahrávky skvělé mladé rockově-metalové skupiny, která ještě nestačila sehnat dobrého bubeníka (viz Out Of The Sights nebo první čtvrtina Four Winds). I ony mají z rukou autora v kontextu své nezaměnitelné kouzlo.    Mike Oldfield se rozhodl, že si nahraje desku. A udělal to zajímavě.