Sbohem, Ibizo, loučí se Oldfield

zdroj: Mladá fronta DNES - 3.6.2002 - autor: Josef Vlček

Mike Oldfield se ve svých osmačtyřiceti definitivně vrátil ze středomořské Ibizy do mlhami oplývající Anglie, ale láska ke Španělsku jej neopustila. Jeho nový projekt Tres Lunas je se Španělskem provázán. Před nějakou dobou jsem se v Barceloně seznámil s autorem počítačových her. Vždycky jsem toužil vymyslet počítačovou hru a spolu s ním se mi to povedlo. Moje nová deska obsahuje i hudbu k této hře, říká Mike Oldfield. Nutno dodat, že hra sama je na druhém CD, které se s deskou zároveň prodává. "Jsem na ni pyšný," dodává Oldfield. "Dělal jsem na tom čtyři roky. Není to obvyklá střílečka, při které ničíte všechno, co se objeví na obrazovce. Je to uklidňující hra s relaxační hudbou." Všechno, co v posledních letech děláte, je spojeno se Španělskem. Proč jste se vrátil z Ibizy, na které jste několik let žil, zpět do Anglie? Tím hlavním důvodem je blízkost novým technologiím. Jsem hračička. Žiju pár desítek minut cesty autem od Londýna a mohu být u všeho nového. Než mi přišla zásilka na Ibizu, trvalo to vždycky dlouho. A taky jsem blíž svým koním. Mám krásné, jezdecké. Koně pěstuje taky Joe Cocker. Paul McCartney zase ovce. A Ian Anderson z Jethro Tull má obrovské sádky lososů. Čím to, že rockeři ze šedesátých let holdují pěstování zvířat? To je asi náhoda. Znám hodně muzikantů z té doby, kteří jsou dneska učiteli hudby, malíři nebo obchodníky. Co se mě týče, mám prostě koně rád. Skoro tak jako práci ve studiu. Nová deska Tres Lunas je ještě odrazem středomořského období vašeho života. Dovedete už dnes říci, jak se na vás latinský svět podepsal? Vším. Nakonec novou smlouvu jsem podepsal se španělskou odbočkou Warner Music, ne s anglickou. To je tak důležité? Ano. Je to jedno ze zmenšujícího se množství míst na světě, kde ještě lidi zajímá muzika. Tady v Anglii už není hudba o tom, jestli si ty zpívající děti píšou špatnou, nebo dobrou hudbu, ale jen o tom, jak vypadají. Ale chytlavá píseň se ještě čas od času taky uchytí. I vy máte na Tres Lunas jasný hit, skladbu To Be Free. Já moc písně nepíšu. Jsem hlavně autor instrumentální hudby. Ale čas od času mám nějaký nápad. Nebaví mě pracovat s velkými jmény, tak jsem udělal totéž co před čtyřmi roky, když jsem složil skladbu Man In The Rain. Místo dlouhého domlouvání, kdo na ní bude hostovat, jsem požádal jednu studiovou sboristku, aby ji zazpívala. Říká se, že v době, kdy vychází vaše album, obvykle už děláte na novém. Je to pravda? Ano. Rozhodl jsem se, že kompletně předělám svou první desku Tubular Bells. Od doby, kdy jsem ji natočil poprvé, hudební technologie pokročila, a já se můžu víc přiblížit ideálnímu zvuku, který jsem měl před třiceti roky na mysli.