Mike Oldfield - Tres Lunas |
zdroj: Show 15/2002 - autor: Josef Suchanek |
Anglický skladatel a multiinstrumentalista Mike Oldfield se pohybuje v hudební branži už od svých čtrnácti
let, ale světový věhlas mu přineslo až album Tubular Bells vydané v roce 1973, po němž následovala dlouhá
řada více nebo méně úspěšných desek, v nichž se Oldfield pohyboval od ambientu přes minimalismus ve stylu
Philipa Glasse až k disku a popu toho nejprůměrnějšího ražení. V posledních letech to už vypadalo, že se
Mike Oldfield autorsky vyčerpal a že už od něj toho moc očekávat nemůžeme. Měl problémy v osobním životě
(včetně alkoholu), přišel o kontrakt s vydavatelstvím. Nová deska Tres Lunas vydaná španělským zastoupením
nahrávací společnosti Warner Music však svědčí o tom, že Oldfield se znovu našel a navazuje na své
nejlepší desky z druhé poloviny sedmdesátých let (ambientní Ommadawn z roku 1975 či tanečně jazzové
Platinum z roku 1979). Celá deska je držena v duchu klasického chilloutu, ve stylu slavných kompilací Josého Padilly (a později jeho následovníků) Café del Mar. (Mimochodem Mike Oldfield už od roku 1996 žije na Ibize - že by génius loci?). Desku produkoval sám Oldfield a dlužno říci, že se mu to skutečně povedlo. Album má skvělou dramaturgickou kompozici a nemá slabých míst, od první skladby plyne v pozvolném chilloutovém tempu a perfekcionistické instrumentaci páně Oldfielda. Je plné příjemných "oldfieldovských" (v tom nejlepším slova smyslu) melodií. Všechny skladby kromě jediné jsou čistě instrumentální, tou jedinou je To Be Free s krásným a příjemným vokálem Mikeovy starší sestry Sally (na rozdíl od uječené Maggie Reillyové, která zpívala na několika Oldfieldových popových albech z osmdesátých let). Oldfield často využívá kytaru (jak akustickou, tak elektrickou), která se jako nástroj uplatňovala především na jeho prvních albech a která je v Oldfieldových rukou nástrojem vskutku excelentním. K nejpovedenějším "kouskům" na desce patří zastřeně romantická Daydream s téměř "chopinovským" pianem, či v neposlední řadě dramaticky laděná skladba Thou Art In Heaven. Jako doplněk je k albu přiloženo druhé CD s počítačovou hrou MusicVR (samozřejmě v demo verzi, tu ostrou lze za poplatek stáhnout z internetu). A co říci závěrem? Mike Oldfield přesvědčil, že ještě nepatří do starého železa, vrátil se ke svým kořenům a natočil po dlouhých letech vynikající album. Jen doufám, že to není jeho labutí píseň a že ještě přijdou i další, stejně kvalitní desky. hodnocení: 4 z 5 bodů |