The Killing Fields
Virgin Records Ltd.
1984
|
Hudba Mika Oldfielda se nachazí v několika různých filmech a dokumentárních snímcích. Mezi nimi je ale pouze jeden, pro který napsal Mike hudbu "na míru".
Tím je psychologicko-válečné drama The Killing Fields (Vražedná pole), které na základě skutečných událostí natočil v roce 1984 britský režisér Roland Joffé (Misie, Šarlatové písmeno aj.).
Pokud tento dramatický film oceněný třemi Oscary neznáte a chcete se o něm něco dozvědět, tak zde je odkaz na článek, který jsme pro vás o něm připravili.
Mike Oldfield byl režisérem požádán o napsání hudby pro jeho film počátkem roku 1984, asi šest měsíců před odjezdem na koncertní turné Discovery Tour.
Následujícího půl roku se tedy věnoval psaní hudby, která podle něj mohla být hudbou filmovou, a výsledek své práce stihl odevzdat ještě před odjezdem na zmíněné turné. Po návratu z koncertování
mu byla hudba vrácena s tím, že to není ono, a že by měl napsat ještě něco dalšího. Mike souhlasil, ale měl podmínky - žádal orchestr, sbor a vlastně všechno možné, co bylo podle něj pro tvorbu
takové hudby nutné. Podmínky byly splněny, a tak v následujících třech měsících byla napsána a nahrána další hudba, která byla s částí té již původně vytvořené pro film také použita.
Výsledné dílo je v kontextu Oldfieldovy hudby velmi zajímavé. Mike se v něm téměř vyhnul jakýmkoliv prvkům známým z jeho předchozích alb a člověk obecně znající Oldfieldovu hudbu by
jej na autora The Killing Fields nejspíš netipoval. Důstojný zvuk orchestru, který se v kombinaci se sborem prolíná dramatickými a někdy až psychedelickými syntetizátorovými pasážemi,
vytváří jistý pocit naléhavosti, který se k tomuto filmu poměrně hodí (doporučuji přečíst si článek o filmu - viz odkaz výše). Mike se v jednom rozhovoru zmínil o tom, že komponování
The Killing Fields byla celkem náročná práce, protože obvykle psal a píše hudbu jen podle sebe a svého hudebního cítění, ale zde hudba podléhala také požadavkům režiséra, producenta a vydavatele,
takže mu do toho pořád někdo "kecal" a na to on nebyl zvyklý. Dvě skladby z alba nejsou Oldfieldovým dílem, protože autorem The Year Zero je Mikův přítel David Bedford, který mu s tímto soundtrackem
trochu pomáhal, a Etude je Oldfieldova verze skladby napsané Francescem Tarregou. Kromě hudby z alba The Killing Fields byly ve filmu použity ještě písně Imagine od Johna Lennona, Band on the Run od Paula McCartneyho a skupiny
Wings a také pasáž Nessun Dorma z opery Turandot od Giacoma Pucciniho (1858-1924). Mike Oldfield byl za hudbu k tomuto filmu nominován v kategorii "Nejlepší hudba" na cenu British Academy Award (1984)
a také na Zlatý Glóbus (1985).
Vydáno: 26. listopadu 1984
Vydavatel: Virgin Records Ltd.
Původní edice: LP Virgin V 2328 (1984), CD Virgin CDV 2328 (1984)
Remasterovaná verze: CD Virgin MIKECD12 (2000)
Nejlepší umístění v žebříčku prodejnosti alb: Velká Británie - 97. místo (prosinec 1984)
Hudba: Mike Oldfield, kromě The Year Zero (David Bedford) a Etude (Francesco Tarrega, upravil Mike Oldfield)
Produkce a hudební režie: Mike Oldfield
Střih a redigování hudby pro film: Geoff Young
Úpravy orchestralních a sborových partů, střih hudby pro album: David Bedford
Mike Oldfield: kytary, syntetizátory a Fairlight C.M.I.
Preston Heyman: orientální bicí nástroje (Blood Sucking)
Morris Pert: bicí (Etude)
Orchestr Bavorské státní opery a sbor Tölzer Boys: orchestrální a vokálové party, dirigoval Eberhard Schoener
Nahráno ve Velké Británii, Německu a Švýcarsku
|
|
