The Killing Fields Velká Británie 1984   Úvod k ději filmu: Kambodža. Země s tisíciletou historií a až do začátku sedmdesátých let pro mnoho západních návštěvníků ráj na zemi. Kambodža byla až do roku 1970 ve vztahu k probíhající válce v sousedním Vietnamu oficiálně neutrální, ale místní panovník Norodom Sihanouk umožňoval severovietnamským jednotkám, aby proti Američanům operovaly i z tajných základen v Kambodži. Částečně z tohoto důvodu byl za pomoci Američanů v roce 1970 svrhnut proamericky orientovaným generálem Lon Nolem, který právě Američanům umožnil rozmístit v zemi sbor vojenských poradců a podporoval bombardování základen Vietnamců. Mnoho Kambodžanů se proto připojilo k partyzánským jednotkám Rudých Khmérů, které se snažily ovládnout zemi. Tyto levicové, Čínou podporované jednotky pod vedením Pol Pota nakonec dobyly celou zemi a v roce 1975 obsadily i hlavní město Phnom Penh. Poté byla Kambodža prohlášena za "Demokratickou Kampučii" (místní obyvatelé nazývají svou zemi Kampučia) a maoističtí Rudí Khmérové s Pol Potem jako premiérem zahájili za podpory Číny jeden z nejkrvavějších experimentů v historii lidstva. Pod myšlenkou vytvoření soběstačné a čistě zemědělské společnosti byli téměř všichni obyvatelé měst vystěhováni na venkov, aby tam pěstovali rýži. Inteligence byla naprosto systematicky vyvražděna. Do roku 1979, kdy se podařilo vietnamské armádě obsadit Phnom Penh, byly podle odhadu zabity či zemřely hlady přes 2 milióny lidí. Obsazení Phnom Penu a Kambodže vietnamskou armádou se ale silně nelíbilo západním spojencům, a proto zase pro změnu začali podporovat Rudé Khméry, kteří byli až do té doby jejich nepřáteli. V době natáčení filmu byla Kambodža ještě stále velmi nestálou a pro vnější svět uzavřenou zemí, kde se odehrávaly boje mezi zbylými Rudými Khméry a Vietnamci. Teprve v roce 1991 začal být v této zemi uskutečňován mírový plán OSN, který vedl k demokratickým volbám a ustavení prozatímní vlády. Kambodžané vyhlásili zemi královstvím a na trůn opět usedl princ Sihanouk. Problémy s Rudými Khméry stále ještě přetrvávají a poté, co se jednotky OSN stáhly ze země, podnikali Rudí Khmérové (jichž údajně v současnosti není více než 10 000) znovu útoky. Jejich moc byla ale značně oslabena jejich rozdělením, po kterém se některé frakce postavily přímo proti Pol Potovi. Pol Pot byl následně příslušníky jedné z nich zatčen a uvězněn. Ve strachu před mezinárodním soudem spáchal v roce 1998 sebevraždu.   Film The Killing Fields byl natočen jako adaptace autobiografického příběhu The death and life of Dith Pran, který napsal americký novinář Sydney H. Schanberg na základě svých zážitků z doby, kdy byl válečným zpravodajem deníku The New York Times v občanskou válkou zmítané Kambodži. Tento film má několik specifik a zvláštností. Na to, že tento snímek byl režisérovým prvním "velkým" filmem (předtím natočil ještě 3 seriály a 2 televizní filmy), šlo jistě o ambiciózní projekt. Jisté je, že Roland Joffé se rozhodl s diváky moc "nemazlit" a ukázat jim pravou skutečnost, takže některé záběry bojů a utrpení lidí jsou dost drsné a až příliš přesvědčivé. Ve filmu je také jedna určitá zvláštnost. Všechny rozhovory místních obyvatel v khmérštině byly ponechány bez jakéhokoliv přímého překladu, takže se divák občas může jen domnívat, o čem přesně rozhovor ve filmu je. Zvlášť v jeho druhé části, odehrávající se z podstatné části ve khmérských táborech, jsou jediným divákovým vodítkem myšlenky Ditha Prana, které jsou v angličtině (v české distribuci tedy česky). The Killing Fields byl oceněn mnoha filmovými cenami, například třemi Oscary (za nejlepší kameru, střih a mužský herecký výkon ve vedlejší roli). Podrobnosti o udělených oceněních jsou na konci tohoto popisu.   Děj první části filmu: Americký novinář Sydney "Sid" Schanberg (Sam Waterson - Hana a její sestry, Zločiny a poklesky, průvodce seriálem Ztracené civilizace aj.) je v roce 1973 poslán jako válečný zpravodaj deníku The New York Times do Kambodže. Zde se blízce seznamuje se svým tlumočníkem Dithem Pranem (jeho roli zahrál neherec Dr. Haing S. Ngor, který byl za svůj herecký výkon oceněn mj. i Oscarem a později hrál ještě v několika dalších filmech, např. ve slavném Nebe a Země od Olivera Stona; Haing S. Ngor byl zavražděn v roce 1996 v Los Angeles) a jeho rodinou. Mezi Sidovy blízké spolupracovníky a přátele patří také fotograf Al Rockoff (John Malkovich - Con Air, Muž se železnou maskou, V kůži Johna Malkoviche, Johanka z Arku atd.) a britský novinář Jon Swaine (Julian Sands - Leaving Las Vegas, Ztráta sexuální nevinnosti aj.) Děj začíná, když se Sydney po příletu z Bankoku od Prana dozvídá, že jeden americký bombardér B-52 chybou pilota shodil svůj náklad bomb přímo na město Ni Kluong, přičemž byla poškozena či zničena velká část města a nejpíš zahynulo mnoho civilistů. Poté, co se dozvídají, že oficiálně se do města nedostanou, protože ho armáda uzavřela, dostávají se do něj na vojenském hlídkovém člunu, jehož posádku se podařilo Dithu Pranovi podplatit. Ve městě zjišťují, že navzdory oficiálním zprávám je střed města zcela v troskách a počet obětí jde do stovek. Pro fotografovaní jsou místními proamerickými kambodžskými silami zatknuti a osvobození přichází až s příjezdem amerických sil. Tyto útrapy ale nakonec nepřijdou vniveč, protože Sydney později dostává zprávu, že se článek o tomto krvavém omylu dostal na první stranu jeho deníku The New York Times. V březnu roku 1975 začínají jednotky Rudých Khmérů pomalu obkličovat hlavní město Phnom Penh, v němž se v té době nachází asi 2 milióny uprchlíků. Sbor amerických poradců se kvapem začíná evakuovat a Schanbergovi se podaří zajisti Pranovi a jeho rodině místa v jednom z vrtulníků. On sám ale hodlá ve městě zůstat a k tomu nutně potřebuje Prana jako tlumočníka. Ačkoliv dobře ví, že jako americkému novináři mu hrozí daleko menší nebezpečí než Pranovi, který je pro Rudé Khméry vlastně kolaborantským novinářem a v případě zajmutí mu hrozí smrt, ptá se ho, zdali s ním zůstane a bude mu pomáhat. Při následné evakuaci se Pran loučí se ženou a dětmi a nakonec s Sidem zůstává. Jejich další návšteva vede do místní nemocnice. Při tom, co sledují lékaře, který při narychlo prováděné operaci střepinou zraněného děvčátka lamentuje nad nedostatkem krevních preparátů, je směrem k nim doktorem pronesena věta, která celkem výstižně popisuje situaci: "Krve je dost, pánové, té ano, ale na špatném místě." Při odjezdu z nemocnice jsou náhle zatčeni Rudými Khméry a v ukořistěném americkém transportéru odvezeni do míst, sloužících nejspíš jako popraviště. V tomto místě, kde jsou svědky několika naprosto nesmyslných vražd jen pro pobavení, navíc páchaných možná ani ne šestnáctiletými bojovníky, se jejich naděje obrací k Dith Pranovi. Ten se jejich věznitele nejpíš pokouší přesvědčit, že nejsou novináři americkými a britskými, nýbrž francouzskými, a že tedy pocházejí ze země, jenž v právě ukončeném konfliktu nebyla zaangažována (má nejistota v tom, co je obsahem rozhovoru, je dána již zmíněnou absencí překladů dialogů v khmérském jazyce a domněnka o přesvědčování o francouzských novinářích vychází pouze z francouzsky pronesených slov "le journaliste français", které se v rozhovoru vyskytly - pozn. Taurus2). Nakonec jsou věznitelé přesvědčeni a zajatce propouštějí. Na radu, kterou dostal Jon Swaine na britském konzulátě, se všichni přesunují na francouzské velvyslanectví. To je v té době je již prakticky plné kambodžských uprchlíků a dalších novinářů z jiných zemí. Khmérové ovšem opuštění Kambodže povolují pouze cizincům, všichni Kambodžané musí být z velvyslanectví vydáni a jejich budoucí osud je velmi nejistý. Jelikož je Dith Pran Kambodžan, pokusí se ho jeho přátelé zachránit tím, že použijí jeden přebývající, ale stále platný pas Jona Swaina. Hodlají do něj umístit Pranovu fotku a umazat Swainovo jméno a příjmení, takže by Pran mohl vystupovat pod Swainovými prostředními jmény Ankertill Brewer. Přestože se snaha o vytvoření fotky jeví ze začátku velmi nadějně, v konečném důsledku snímek vyrobený v amatérských podmínkách nevychází. Tím pádem musí Pran opustit velvyslanectví a nikdo neví, zdali ho ještě někdy spatří. V tomto místě je film zhruba ve své polovině. Ti, které tento film zaujal, se jistě rádi dozvědí děj druhé části až přímo z filmu. Česká verze filmu Vražedná pole (dabovaná) se distribuuje na videokazetách, takže zkuste štěstí v některé z videopůjčoven. Režie: Roland Joffé Produkce: David Putnam Scénař: Bruce Robinson Kamera: Chris Menges Střih: Jim Clark Speciální efekty: Fred Cramer Zvuk: Clive Winter Hudba: Mike Oldfield Kompletní přehled tvůrců a herců z tohoto filmu najdete třeba na serveru IMDB Délka filmu: 142 minut

Důležitá filmová ocenění

Academy Awards - Oscar (1984): 7 nominací - nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší režie, nejlepší obraz, nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší adaptovaný scénař 3 ocenění - nejlepší kamera (Chris Menges), střih (Jim Clark) a herec ve vedlejší roli (Haing S. Ngor) British Academy Awards (1984): 13 nominací - nejlepší herec (2x), nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší film, nejlepší adaptovaný scénař, nejlepší nováček ve filmu, nejlepší režie, nejlepší make up, nejlepší umělecké zpracování, nejlepší zvuk, nejlepší speciální efekty a nejlepší hudba 8 ocenění - nejlepší herec (Haing S. Ngor), nejlepší adaptovaný scénař (Bruce Robinson), nejlepší kamera (Chris Menges), nejlepší střih (Jim Clark), nejlepší film (David Putnam), nejlepší nováček ve filmu (Haing S. Ngor), nejlepší umělecké zpracování (Roy Walker), nejlepší zvuk (Ian Fuller, Bill Rowe, Clive Winter) New York Film Critics Circle Award (1984): 1 nominace/ocenění - nejlepší kamera (Chris Menges) Zlatý Glóbus (1985): 6 nominací - nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší režie, nejlepší filmové drama, nejlepší hudba, nejlepší herecký výkon ve filmovém dramatu, nejlepší scénař 1 ocenění - nejlepší herec ve vedlejší roli (Haing S. Ngor) Boston Society of Film Critics Awards (1985): 4 nominace/ocenění - nejlepší herec (Haing S. Ngor), nejlepší kamera (Chris Menges), nejlepší film, nejlepší herec ve vedlejší roli (John Malkovich)