Tubular Bells 2003

Tubular Bells 2003 DVD-A

Tubular Bells 2003 Warner Music Spain S.A. 2003 Třicet let je dlouhá doba a zároveň pěkně kulaté výročí. A proč si při takovém výročí nesplnit dlouholetý sen a nenahrát letité album tak, aby znělo podle představ, které před těmi třemi desítkami let tvůrce sice měl, leč z nedostatku několika důležitých věcí (například peněz) nerealizoval. I stalo se a tak ho tu máme, jubilejní Tubular Bells 2003, nyní doopravdy jako novou nahrávku a ne pouze reedici starého LP, jakkoli vyčištěnou. Mike Oldfield tvrdí, že toto album konečně zní tak, jak kdysi chtěl. Těžko říct, jestli je to pravda, nebo jestli si Oldfield lehce přizpůsobil své původní představy a těch několik "modernějších" prvků do něj přidal prostě proto, aby mělo větší punc současné hudby. Zvuk je absolutně čistý a prostě dokonalý. Možná až moc na album, které by mělo dýchat léty sedmdesátými. Člověk si spíš připadá, jakoby poslouchal o dvacet let mladší Tubular Bells II. K tomu nakonec přispívá i fakt, že dílo už není rozděleno jen na Part I a Part II, nýbrž je nyní rozkouskouváno na 17 stop s vlastním názvem. Slavnou část s uvaděčem nástrojů, kterým byl na původním albu více či méně opilý Vivian Stanshall, nyní převzal konferenciér John Cleese, člen slavných Monty Python's. Od někoho takového, ač střízlivého, nelze samozřejmě čekat cokoliv vážně míněného. Album se bohužel nevyhnulo v poslední době tolik "populárním" opatřením ze strany vydavatelů, které mají zabránit kopírování CD, ale v konečném důsledku jenom ztěžují život těm poctivým. Výsledkem je, že Tubular Bells si na CD mechanice v počítači přehrajete jenom ve výrazně nižší kvalitě, a kromě toho má kvůli těmto opatřením případné poškrábání daleko větší vliv na přehrávání hudby, než je tomu u "běžných" CD. Z tohoto důvodu je paradoxně víc než vhodné si hned po koupi vypálit (či nechat vypálit někým zkušenějším) záložní kopii a používat jen ji. Ucelenější pohled na album možná získáte, až si na konci tohoto popisu přečtete sofistikované komentáře našich uznávaných odborníků :o) Vydáno: 27. května 2003 Vydavatel: Warner Music Spain S.A. Původní edice: CD (+DVD) 0927499212 (2003) Hudba a text: Mike Oldfield kromě skladby The Sailor`s Hornpipe (lidová, úprava Mike Oldfield) Produkce: Mike Oldfield Technický asistent: Ben Darlow Parametry DVD Přibližná délka záznamu: 9 min Formát obrazu: PAL 4:3, barevný Formát zvuku: 5.1 Dolby Digital, DTS, Linear PCM stereo Kód regionu: všechny regiony Design: e-xentric thinking Původní obrázek Tubular Bells: Trevor Key Nový obrázek Tubular Bells: Steve Bedford Mike Oldfield: piáno, zvonkohra, elektrické varhany, akordeon, syntetizéry, basová kytara, elektrická kytara, akustická kytara, mandolína, španělská kytara, Piltdown Man, tympány, bicí, Tubular Bells. Sally Oldfield: vokály John Cleese: uvaděč nástrojů Nahráno ve studiích Roughwood mezi srpnem 2002 a únorem 2003. Album Tubular Bells 2003 se prodává ve třech verzích, z čehož se odvíjí i cena. První obsahuje pouze CD s hudbou. Druhá obsahuje CD a DVD s bonusem. (Tyto dvě verze jsou popsány zde). Třetí verze se jmenuje The Complete Tubular Bells a je popsána zde. Upozornění!: Evropské vydání Tubular Bells 2003 není kompatibilní se standardem "Audio-CD RED Book", ale jedná se o "Copy Protected Audio CD". Proto nemusí splňovat vaše požadavky na přehrávání či zálohování. Hodnocení alba některými členy klubu Tubular World   Corwin 78: Tak jsem si konečně poslechl celé TB2003 a můj závěr je tento: Výborně zahrané. A to je ten hlavní problém. Mike má výborně naladěné kytary a tím album ztratilo tu svoji syrovost. Na druhé straně je třeba říct, že některé finesy jsou hodně dobré. Překvapil (v dobrém slova smyslu) John Cleese. Pobavil mě Caveman. Ten dvojhlas je vážně dobrý, je to jiné, ale dobré. Část Ambient Guitars je rozporuplná. Dobře zahraná, ale zdá se mi už překombinovaná, nevím, nemůžu se rozhodnout, jestli ji mám milovat nebo nenávidět. Celkově mám dojem, že je na albu zbytečně moc basů, ale možná je to jenom moji nedostatečně vyladěnou aparaturou, která si zase jednou sáhla na dno svých sil. Tohle album se musí poslouchat na dobré aparatuře a hodně nahlas. Bohužel hrozí nebezpečí, že vás vaši drazí rodinní příslušníci či spolubydlící vystěhují. No tak mami, ještě jednou ... Já vim, že už je to po milionpáté, ale fakt ješte jednou, naposled.   Belenor: Na Introduction mě velmi zklamala syntetická basa. Sice jsem na ni byl připraven už z ukázky na webu, ale stejně... Na druhou stranu pasáž Bass je skvělá. Ovšem zase můj oblíbený kousek Trash je lepši v původní verzi. Na to, že Mike, myslím, někde tvrdil, že má rád basy, to zrovna moc nebasuje :-(, asi si to musím pustit na něčem lepším. A taky se mi zdá, že si z toho Master of Ceremonies dělá prdel :-)). A slovo "mandolin" se fakt opakuje. Jak je z tohoto chaotického zápisu patrné, zdá se mi úroveň první časti taková kolísavá. Zato druhá část to napravuje, možná to je tím, že se až tak neliší od původní nahrávky, na kterou jsem zvyklý. Možna bicí u Cavemana mohly být lepší, těžko říct. Opět se mi to zdá málo basující :-). A ten player pro PC je pěkně nanic, pač to ve spojení s mojí CD-ROM dělá pauzy mezi částmi. Jdu si to pustit na něčem lepším.   darwan: Po týdnu poslechu je tady první review: Part 2 mě kvalitou zvuku a čistotou nástrojů příjemně překvapil...tedy až na Cavemana (hlas zní spíš jak vlkodlak a ne Piltdown man). Kytary na konci (Ambient G.) mi trochu v některých momentech připomínají Serpent Dream z TB III. Sailor´s Hornpipe je trochu míň průrazná, oceňuju zas ale, že sólo je zřetelnější než v originále (tam jsem si musel vždycky některé části domýšlet). Part 1 je trochu víc avantgardní, někde trocha původní kytary chybí, namísto ní jsou ale zas nové rify, takže kvalita přetrvává. (Zajímá mě, jak se díváte na nové pojetí Blues...?) Celkový dojem - ideální nástupce, trochu mění žažité dojmy z prvního vydání, ale zkuste si něco nahrát a po 30 letech to zopakovat :)   Amarok: Takže bych si dovolil zveřejnit svůj osobní názor na TB 2003. Začnu Partem 2. Ten překonal původní TB ve všech směrech. Je vyváženější a hudebně lépe zvládnutý. Kytary jsou citelnějši, lepši je i pestrost nástrojů. Part 2 je take ucelenější než původni. Caveman mě příjemně překvapil (hlavně ženský hlas:o)) Znamkuju 1*. Lepší už to být nemohlo. Part 1: Zklamání. Nedosahuje hudebních kvalit původních zvonů. Je nesouvislý, některé části na sebe téměř nenavazují, vytratila se dynamika, je tu příliš syntetiky (což platí častečně pro celé TB 03). A tak bych mohl pokračovat. Jsou zde světlejší místa, která původní TB překonávají. Dá se říci, že některé jednotlivé skladby jsou lepší než původní, ale jako celek Part 1 propadá, propadá. Zvlášť mě zklamalo Finale. Naopak jsem si zamiloval A minor tune. Znamkuju 2. Jsem rád, že Mike TB znovu nahrál. A možná jsem si to i přál. Vejde opětovně do podvědomí lidí, kteří si snad uvědomí, že nemusí poslouchat jenom brak.

[kupte si album na Vltava.cz]

Umístění alba v TOP 40 IFPI CZ (týden/pozice):

23./13. - 24./7. - 25./16. - 26./30. - 27./37. - 29./40. - 30./40. - 31./38.

Tubular Bells 2003
Introduction	5:51
Fast Guitars	1:04
Basses	0:46
Latin	2:18
A Minor Tune	1:21
Blues	2:40
Thrash	0:44
Jazz	0:48
Ghost Bells	0:30
Russian	0:44
Finale	8:36
Harmonics	5:21
Peace	3:22
Bagpipe Guitars	3:07
Caveman	4:33
Ambient Guitars	5:09
The Sailor`s Hornpipe	1:39
DVD s bonusem (volitelné)
Introduction	5:51
Fast Guitars	1:04
Basses	0:46
Introduction: "The Video"	3:41
Související články
Oldfieldovy věčné návraty k Tubular Bells [Mf Dnes 3.6.2003]
Mike Oldfield - Tubular Bells 2003 [Level 7/2003]
MIKE OLDFIELD: Jsem jako řečiště... [Top Víkend Magazín 37/2003]