Mike Oldfield znovu objevil své keltské kořeny

zdroj: Mf Dnes, 31.8.1996 - autor: Vladimír Vlasák

P r a h a - Jeden z nejúspěšnějších multiinstrumentalistů světa, Angličan Mike Oldfield, vydává v těchto dnech nový titul nazvaný Voyager (Cestovatel). Tentokrát se Oldfield ponořil hluboko do minulosti a v souladu s módou, upozorňující na vše keltské, v sobě objevil ozvěnu hudby předků. "Jsem poloviční Ir, mám ji v krvi," vysvětluje hudebník, jenž chce na albu Voyager vyvolat ducha keltských legend. V Oldfieldově třiadvacetileté kariéře je to docela logický krok. Ve spojení s hravostí, snivostí a kompoziční lehkostí znějí ohlasy keltské melodičnosti už na jeho nejslavnějším albu Tubular Bells, které Oldfield natočil, když mu bylo devatenáct, a jež si dodnes koupilo šestnáct milionů posluchačů. Po hudbě z této desky sáhli tvůrci kultovního hororu Vymítač ďábla stejně jako londýnští filharmonici. Motivy lidové hudby procházejí také výtečným krajinomalebným albem Hergest Ridge z roku 1974 i Oldfieldovým umělecky nejcelistvějším projektem Ommadawn, na který instrumentalista ovládající dvě desítky nástrojů "přizval" ještě africkou hudbu. Později si ovšem Oldfield ve skladbě Guilty vyzkoušel i taneční disco a koncem sedmdesátých let vyrazil na své první koncertní turné s houslovou sekcí a početným pěveckým sborem. Přitom zahltil posluchače řadou průměrných desek. Krizi řešil návratem k jednoduchosti a změnou pracovních metod: postavil koncertní rockovou kapelu, psal více písniček. Inspiraci pochytal v oblacích, když pilotoval své letadlo, a po deseti letech od debutu Tubular Bells se znovu vyhoupl na výsluní s albem Five Miles Out. Lidé si dodnes pamatují jeho prýštivě čistou písničku Moonlight Shadow, kterou zpívala Maggie Reillyová a jež melodicky vyvěrala z Oldfieldových keltských kořenů. Uplynulo dalších deset let, během nichž Oldfield natočil podprůměrné album Amarok a druhý díl Tubular Bells (živou podobu projektu přenášela z Edinburghu také Česká televize). Hrál si s virtuální realitou, ale přes slibné komerční úspěchy se ocitl spíše u dna své umělecké dráhy. Pokud se Oldfield nyní vrací k hudbě, kterou má v genech, bude to zřejmě jeho další sebezáchovný pokus. A tak si třiačtyřicetiletý Oldfield vzpomněl třeba na melodii staré irské písničky She Moves Through The Fair, kterou o vánocích zpíval při víně jeho otec. Ponořena do hladiny uklidňujících tónů působí jako odpočinková zvuková instalace pro unavené byznysmany. "Lidé si chtějí zapnout své hudební aparatury a nechat se unášet do jiného světa," řekl kdysi Oldfield. "Do světa, který jim patří." A tam někam zřejmě míří jeho keltský Cestovatel.