JON ANDERSON

Jon Anderson byl a je známým zpěvákem skupiny Yes s nezaměnitelně vysokým hlasem. Jon skupinu Yes na přelomu 70. a 80. let dočasně opustil a v této době vznikly známé skladby, které nahrál s Vangelisem (I'll find my way home apod.). Nevyhnul se ani spolupráci s Mikem Oldfieldem a tak na albu Crises můžeme najít písničku In High Places, kterou nazpíval právě Jon Anderson, později byl nahrán ještě singl Shine. Stránku přímo věnovanou Jonu Andersonovi najdete zde, oficiální stránky skupiny Yes potom tady.

DAVID BEDFORD (*1937)

Hudební záběr tohoto poněkud avantgardního skladatele je velmi široký a popisovat ho zde je asi zbytečné. David Bedford skládal hudbu už v ranném věku a později vystudoval (mimo jiné) Royal Academy of Music, takže byl pro tuto dráhu vlastně předurčen. První setkání s Mikem Oldfieldem se odehrálo v roce 1970, když se oba sešli ve skupině Kevina Ayerse The Whole World. I po rozpadu této skupiny zůstavají dobrými přáteli, a tak úpravu alba Tubular Bells pro orchestr a taktovku tomuto orchestru pro album The Orchestral Tubular Bells nedělá nikdo jiný, než právě David Bedford. Aktivně se zúčastnil také turné Mika Oldfielda v roce 1979. V roce 1984 spolupracují na soundtracku pro film The Killing Fields, pro který dělal Mike Oldfield z větší části hudbu. Zatím posledním jejich společným projektem bylo album Variations on a rhythm of Mike Oldfield, kde vedle Mika hrál i Tom Newman. Pokud máte zájem o detailnější informace o Davidu Bedfordovi a jeho hudbě, podívejte se sem.

ADRIAN BELEW (*1949)

Kytarista a zpěvák Adrian Belew byl členem velkého množství kapel a účinkoval s mnoha jinými hudebníky, jako příklad mohu uvést, že byl lídrem skupiny doprovázející Davida Bowieho na jeho turné Sound+Vision v roce 1990, dále hrál ve skupině Talking Heads a také byl sezónním hudebníkem pro Nine Inch Nails, Franka Zappu (dokonce se objevil v jeho filmu Baby Snakes), Paula Simona, Jeana-Michela Jarreho, Crash Test Dummies a mnoho dalších. V současnosti je jedním ze členů skupiny King Crimson & the Bears. Mike Oldfield využil schopností tohoto muzikanta na albu Earth Moving, konkrétně ve skladbách Holy a Far Country, přičemž první nazpíval a ve druhé hrál na kytaru. Internetovou stránku o něm najdete tady.

RICHARD BRANSON (*1950)

Richard Branson - s trochou nadsázky lze říci, že bez Mika Oldfielda by nebylo Bransona a naopak. Richard Branson, který vlastnil síť obchodů s hudbou Virgin (dříve fungovala jen jako levná zasilatelská služba v rámci aktivit jeho časopisu Student), chtěl založit i vlastní nahrávací společnost a potřeboval pro to vhodný titul. Mike Oldfield měl zase již napsanou hudbu, ale vzhledem k její komplexnosti, komponované formě a délce narážel u ostatních společností na zavřené dveře. Bransonovi (respektive Simonu Draperovi - plánovanému řediteli hudební politiky u Virginu, který Bransona "ukecal", že to je to pravé) vyhovalo Mikovo pojetí hudby, chtěl pro svou společnost něco neotřelého, a tak umožnil Mikovi ve svém studiu nahrát Tubular Bells a následně mu toto album vydal. Je třeba podotknout, že Richard Branson nebyl žádný unuděný zbohatlík zakládající nahrávací společnost. Branson je pouze o tři roky starší než Oldfield a díky své dobrodružné povaze měl ve svých třiadvaceti rozjetý relativně velký byznys. Ovšem tak či tak, jeho podnikatelské aktivity zahrnující vše možné (později zastřešené pod všeobjímající značkou Virgin Group) nepřinášely tolik peněz, aby se mohl pokládat za ředitele stabilní firmy, takže založení nahrávací společnosti bylo jen jedním z pokusů o vydělání potřebného kapitálu (což se také stalo). 'Odměnou' pro Bransona bylo, že úspěchy Tubular Bells finančně stabilizovaly Virgin na dlouho let dopředu. Richard a Mike jsou docela dobří kamarádi, ale jejich přátelství je poznamenáno několika šrámy (většinou finančního rázu). Když Mike od společnosti Virgin odešel, prodal Richard Branson (jakožto majoritní akcionář Virginu) nahrávací společnost Virgin Records koncernu EMI a své zájmy soustředil na zbytek svého impéria pod značkou Virgin, hlavně pak letecké linky Virgin Atlantic. Branson je známý také díky již zmíněné dobrodružné povaze. Proslavil se hlavně plavbou přes Atlantik v malém člunu a několika neúspěšnými pokusy o oblet světa v horkovzdušném balónu. Webovou stránku přímo o Richardu Bransonovi asi nenajdete, ale můžete se podívat na stránku jeho společnosti Virgin.

MICHAEL CRETU (*1957)

Hudebník rumunského původu Michael Cretu je známý především z projektu Enigma. Jeho manželka Sandra Cretu, pocházející z Německa, byla i u nás celkem oblíbenou popovou zpěvačkou (tehdy ještě vystupující pouze pod jménem Sandra). Po dobu její popové kariéry jí Michael psal hudbu a texty, nyní jsou oba hlavní protagonisté právě zmiňované Enigmy. Michael Cretu spolupracoval s Mikem Oldfieldem jako producent na albu Islands, konkrétně na skladbě The Time Has Come. Ještě před vydáním čtvrtého alba Enigmy The Screen Behind the Mirror se objevila domněnka, že by Mike Oldfield mohl hrát na tomto albu jako kytarista, ale nakonec se ukázala jako nepravdivá. Stránku Michaela Cretu a projektu Enigma je zde.

PHIL COLLINS (*1951)

Phil Collins, skvělý bubeník, zpěvák, herec a skladatel, jehož bližší představování je asi zbytečné. V době, kdy si skupina Genesis dopřávala jakýsi oddechový čas a rok předtím, než začal zpívat sólově na svých vlastních albech, spolupracoval v roce 1980 s Mikem Oldfieldem na albu Q.E.2, kde hrál na bicí v prvních dvou skladbách, tj. Taurus 1 a Sheba. Českou stránku o Philu Collinsovi najdete tady.

CARRIE MELBOURNE

Carrie Melbourne se zúčastnila premiéry Tubular Bells III v Horse Guards, Mikova turné Then & Now Tour 1999 a silvestrovského koncertu v Berlíně 31. 12. 1999 jako hráč na basovou kytaru a na nástoj, jehož název je v angličtině Chapman Stick a do češtiny ho ani nebudu překládat. Nástroj vypadá tak trochu jako krk kytary bez těla opatřený 10 strunami. Carrie začala svou kariéru jako baskytaristka u projektu Babylon-Zoo, který vydal hit s názvem Space-man (jistě si někteří ještě vzpomenou) a poté hrála na turné u hudebníka Trickyho (trip-hop). Dále už následovalo zmíněné turné s Mikem Oldfieldem a po něm vydala se svou kapelou Melbourne pop-rockové album Indian Ocean. Její stránku, kterou si sama vytvořila, najdete zde.

PIERRE MOERLEN (*1952)

Pierre Moerlen měl už od počátku dobré předpoklady stát se hudebníkem, protože oba jeho rodiče byli učitelé hudby. Pierre začal studovat na konzervatoři ve Štasburku, a když v roce 1972 skládal závěrečné zkoušky, byl nejlepším ze svého ročníku. V roce 1973 se připojuje ke skupině Gong, která v té době zrovna podepsala smlouvu se společností Virgin (tehdy to ještě byl takový spíše rodinný podnik). To už nebylo daleko k tomu, aby se seznámil s Mikem Oldfieldem. Zároveň se s Mikem seznámuje i další člen Gongu, kytarista Steve Hillage. Zanedlouho nato byl Pierre pozván, aby hrál bicí na prvním živém představení Tubular Bells, a od té doby se až do osmdesátých let objevoval s Mikem Oldfieldem v nahrávacích studiích a na koncertech celkem pravidelně.

PADDY MOLONEY (*1938)

Paddy Moloney se narodil v rodině, která měla silný vztah k tradiční irské lidové hudbě. V osmi letech se začal učit hrát na dudy (jeho učitelem byl Leo Rowsome) a v průběhu svého mládí usilovně pracoval na zdokonalování se ve hře na tento nástroj. Poté, co nějakou dobu spolupracoval s různými muzikanty, dal dohromady skupinu, se kterou nahrál album The Chieftains. Tím vlastně založil nejslavnější skupinu s repertoárem irské lidové hudby, která převzala název svého prvního alba. Paddy Moloney působil nějakou dobu také jako producent společnosti Claddagh Records, ale v roce 1975 tuto činnost ukončil, aby se mohl naplno věnovat kariéře hudební. Ve zmíněném roce se také poprvé setkal s Mikem Oldfieldem, a to při natáčení alba Ommadawn, na kterém pro něj nahrál dudácké pasáže. Později hrál ještě na albu Five Miles Out a nelze nevzpomenout také skladbičku Fanny Planxty Power, jejíž studiová nahrávka ovšem pravděpodobně neexistuje (nicméně lze sehnat její živou nahrávku). To, že bude Paddy na Ommadawnu hrát, nebylo původně vůbec plánováno, takže přišel až za pověstných pět minut dvanáct a na obalu není vůbec uveden. Jméno Paddyho Moloneye figuruje také v bookletu alba Amarok, ale samotného natáčení alba se nejspíš vůbec nezúčastnil - Mike Oldfield pravděpodobně na Amarok pouze přimíchal starší Paddyho nepoužité nahrávky. Plodná spolupráce těchto dvou hudebníků skončila relativně rychle, což lze dávat za vinu některým jejich rozdílným charakterovým vlastnostem. Oba jsou tvůrčími typy, ale s jiným přístupem - dá se říct, že Mike Oldfield byl pro Paddyho Moloneye (a nutno podotknout že nejen pro něj) asi příliš velký puntičkář a perfekcionista. Pro informace podrobnější informace o něm můžete zavítat třeba na známou stránku o jeho kapele The Chieftains.

WILLIAM MURRAY (19??-1999)

William Murray byl dobrým přítelem Mika Oldfielda už od dob jeho účinkování v kapele Kevina Ayerse. Přestože byl William Murray později znám spíše jako fotograf, v době jeho přímé spolupráce s Mikem Oldfieldem (tzn. od roku 1974 do dokončení alba Ommadawn) byl stále perkusistou a na zmíněnem Ommadawnu byl také spolupracovníkem hudební režie. Murray žil s Mikem v jeho domě v The Beacon, kde svým dílem spolupráce přispěl také ke vzniku alba Hergest Ridge a singlu In Dulci Jubilo. I poté, co se Oldfield přestěhoval do Throughamu, s ním Will Murray zůstává, majíc tak v Oldfieldově domě "status" trvalého hosta. Později se zájem Williama Murraye stočil směrem k fotografii a jeho pozdější profesní kariéra byla svázana právě s tímto oborem. Své odborné znalosti mohl potom dobře zužitkovat při tvorbě fotografie Mika Oldfielda na přebal alba Amarok a jeho dílem je také jistě zajímavá, leč ne úplně jasná povídka z bookletu stejného alba.

SALLY OLDFIELD (*1947)

Vzhledem k tomu, že se Mikova starší sestra Sally stejně jako oba její bratři věnovala hudbě, není její pozdější spolupráce s Mikem nijak překvapující. Při studiích na univerzitě v Bristolu se Sally poznala se dvěma Mikovými "hrdiny" z mládí - Bertem Janschem a Johnem Renbournem. Když potom svému mladšímu bratrovi nabídla, aby s ní vytvořil folkové duo Sallyangie, byl to právě John Renbour, kdo představil Sallyangie zástupcům nahrávací společnosti Transatlantic a tak vlastně umožnil vydání jejich prvního alba The Children of the Sun. Poté, co začal Mike nahrávat Tubular Bells, spolupracovala s ním na tomto albu jeho sestra jako vokalistka. Ve stejné roli ji můžeme slyšet také na albech Hergest Ridge, Ommadawn a Incantations. Nevyhýbala se ani koncertům, takže kromě živého představení Tubular Bells v roce 1973 se po Mikově boku objevila také na koncertním turné European Tour 1979 (a tedy účinkuje v rámci živého alba Exposed). Sally Oldfield vydala v roce 1978 své první sólové album Water Bearer (následované dalšími, např. Strange Day in Berlin nebo Instincts), které bylo společně se singlem Mirrors částečně úspěšné v Německu. Její oficiální stránku najdete na adrese www.sallyoldfield.com.

TERRY OLDFIELD (*1949)

Stejně jako jeho mladší bratr Mike, opustil Terry Oldfield zhruba v šestnácti letech školu a vrhl se do víru hudebního průmyslu. I on se učil hrát převážně sám a tím, čím byla a je pro Mika kytara, se stala pro Terryho příčná flétna. Hodně cestoval a později se stal velmi úspěšným autorem hudby pro film a televizi, zvlášť pro různé dokumenty. Prvním z nich byl seriál televize BBC Great Railway Journeys of the World (Velké cesty po železnicích světa). První spoluprací s bratrem bylo jejich společné účinkování ve skupině Barefeet. Terryho flétnu můžeme dále slyšet na Mikových albech Hergest Ridge, Ommadawn a Incantations. Oficiální stránka Terryho Oldfielda se nachází na adrese www.terryoldfield.com.

BARRY PALMER

V roce 1984 se poprvé v Mikově sestavě objevuje zpěvák Barry Palmer, který předtím zpíval například ve skupinách Triumvirat nebo Satin Whale. Kromě skladeb Poison Arrows, Tricks of the Light, Discovery a Saved by a Bell z alba Discovery nazpíval ještě singl Crime of Passion a podílel se na vokálech u singlu Pictures in the Dark. Barry se také zúčastnil Mikova turné Discovery Tour, konaného v roce 1984. Stránka Barryho Palmera na Internetu je tady.

SIMON PHILLIPS (*1957)

Londýnský rodák Simon Phillips byl s hudbou spjat od zcela útlého věku. Poprvé se s bubny, které se mu později staly obživou, setkal již ve svých třech letech, když byl vzat na zkoušku kapely svého otce Sida Phillipse. Jak sám říká, od té doby se jeho život kompletně změnil a Simon začal bubnovat doslova na všechno, co mu padlo pod ruku. První příležitost projevit svůj talent dostal už v šesti letech, když ho otec vzal na nahrávaní do studií BBC, kde Simon odbubnoval dvě skladby z repertoáru otcovy kapely (obvykle hrající dixieland). S postupem času začal Simon navštěvovat různé školy, neustále se zdokonaloval, přičemž zůstával trvale členem kapely svého otce. V této kapele rozhodně působil netradičním dojmem, protože zatímco nejmladšímu členovi kapely bylo přes třicet, Simon měl za sebou teprve dvanáct let života. Po smrti otce se Simon rozhodl kapelu opustit a pokračovat na vlastní pěst. Protože se během působení v otcově kapele seznámil s mnohými muzikanty, tyto kontakty mu umožnily sehnat práci v různých hudebních projektech, takže se např. objevil v představeních muzikálů Jesus Christ Superstar či Joseph and His Amazing Technicolor Dreamcoat, kromě toho vystupoval také v představeních děl Roberta Palmera či Andrewa Lloyda Webera. Postupem času u něj převážila touha hrát v nějaké rockové kapele, takže od roku 1974 se objevoval po boku různých rockových a dokonce i punkových hudebníků. Simon Phillips se poprvé setkal s Mikem Oldfieldem v průběhu turné Five Miles Out World Tour 1982 v New Yorku. Jejich spolupráce byla natolik úspěšná, že se Simon rozhodl ukončit všechny projekty, ve kterých byl zrovna zaangažován, a pokračovat ve spolupráci jen s Mikem Oldfieldem. Tato spolupráce, hudební i producentská, se projevila na albech Crises, Discovery, Islands a Heaven's Open. Kromě toho byl Simon Phillips nedílnou součástí doprovodné skupiny Mika Oldfielda na koncertních turné Crises Tour v roce 1983 a Discovery Tour v roce 1984. Oficiální stránku Simona Phillipse na internetu najdete na adrese www.simon-phillips.com.

CLODAGH SIMONDS

Clodagh Simonds se narodila v irském Banbridge Co Down a v roce 1963 byla poslána do Holy Child Convent school (klášterní škola pro dívky). V druhé polovině šedesátých let zakládá se dvěma spolužačkami skupinu Mellow Candle, se kterou vystupuje především na různých školních koncertech. Když bylo Clodagh Simonds 15 let, podepsala její skupina svou první smlouvu s nahrávací společností. Zpočátku se jim úspěch spíše vyhýbal, ale když začala skupina v pozměněné formaci v roce 1970 spolupracovat se skupinou The Chieftains, situace se zlepšila. V roce 1971 se k Mellow Candle připojil Mikův přítel William Murray, což ke skupině a k samotné Clodagh Simonds přilákalo Oldfieldovu pozornost. Když se v roce 1973 skupina Mellow Candle rozpadla, začala Clodagh hledat nějaké hudebníky, se kterými by mohla dále spolupracovat. Jednou z možností byl i Mike Oldfield, se kterým nakonec opravdu spolupráci navázala. Jako vokalistka se intenzivně podílela na spolutvorbě alb Hergest Ridge a Ommadawn. Později učinkovala ještě na Amaroku a Tubular Bells III. Jistou zajímavostí je, že jméno této zpěvačky je v bookletech Oldfieldových alb uvedeno velmi často zkomoleně.

ANDY SUMMERS

Když Beatles dobývali svými melodiemi světové žebříčky, působil Andy Summers v novátorských skupinách londýnského undergroundu, a když se později většina jeho vrstevníků dostala do krize spojené s procitnutím z euforie 60. let, začal studovat vážnou hudbu na univerzitě. Možná zájem o vážnou hudbu byl tím důvodem, proč se v roce 1975 stal sólovým kytaristou pro koncerty Orchestral Tubular Bells a Orchestral Hergest Ridge v Newcastlu. Během desetiletí 1977-86 zažil Summers éru hvězdné popularity se Stingovou skupinou The Police a po jejím rozpadu si zachoval pověst stylově vybroušeného hráče s inklinacemi k jazzu. Andyho osobní stránka

Přidáni budou Ayers, Kevin Bacon, Max Barrie, Richard Beer, Phil Bentley, Nikkie "B" Brown, Janet Cadieux, Eric Cooper, Sally Ellis, Mundy Hegerland, Anita Hegerland-Oldfield, Greta Heyworth, Simon Chapman, Roger Kenyon, Carol Key, Trevor Lazerus, Daniel Newman, Tom Parker, Jeremy Reilly, Maggie Roberts, Wendy Thompson, Chris Tyler, Bonnie a další